Zpracování a vyhodnocení podkladu
Nyní máme nastavený souřadnicový systém i otočení k magnetickému severu. Všechny podklady jsou georeferencované a připravené k nahrání do projektu a k vyhodnocení situace. Ukážeme si nahrání podkladů do OCADu a možnosti jejich nastavení a také si zde ukážeme zpracování dat z laser scanu
Náhrání podkladu
Nahrát podklad je možné v záložce Podklad – Otevřít (viz obrázek). Podporovány jsou různé rastrové formáty – TIFF, JPG, PNG, BMP, GIF a je možné jako podklad otevřít i soubor OCD. Podklad nemusí být vždy georeferencován a pokud není, zobrazí se ve své plné velikosti doprostřed mapového pole. I tento podklad je možné georeferencovat podobným způsobem jako při georeferenci mapy. Lepší je však používat georeferencované podklady, které jsou umístěny v souřadnicovém systému a proto se přesně umístí tam, kde mají být. Při nahrání více souborů pak na sebe přiléhají a vytvářejí jednotný podklad bez přechodů. Po zvolení možnosti Otevřít se zobrazí dialogové okno, kde vybereme umístění rastrových souborů.
Když máme nahrané nějaké podklady je možné je také spravovat (viz obrázek). Ve správě je možné nastavit viditelnost podkladu, jeho průhlednost, přidání do oblíbených podkladů a v případě více nahraných podkladů také měnit jejich pořadí vykreslování.
Zpracování laser scanu
Pro nahrání laser scanu do OCADu se používá záložka DEM – Importovat (viz obrázek). Je možné nahrát las i xyz soubory a je možné jich zpracovávat více najednou.
Po zvolení možnosti Importovat se otevře dialogové okno (viz obrázek). Pomocí tlačítka Přidat najdeme umístění požadovaného souboru. Na ukázku je zde použit DMR 5G. Poté zvolíme tlačítko Analyzovat a po jeho proběhnutí se v okně objeví informace o souboru – rozsah oblasti, počet bodů, jejich maximální a minimální výška a také typ importovaných dat. Je možné nastavit buď síť, nebo grid. Po kliknutí na Uložit zvolíme umístění výsledného povrchu ve formátu ocdDem a v mapovém poli se objeví modrý rámeček, znázorňující rozsah oblasti. Na pozadí programu je nyní uložen digitální model reliéfu, ze kterého je možné generovat výškopisné produkty, jako jsou vrstevnice nebo stínovaný reliéf.
Vrstevnice
Mezi základní produkty výškopisu patří vrstevnice. V OCADu najdeme jejich vytvoření v nabídce DEM – Vytvořit vrstevnice (izolinie). Po zvolení této možnosti se otevře dialogové okno, kde je možné nastavit až 3 různé intervaly vrstevnic a přiřadit k nim liniový symbol (viz obrázek).
Stánovaný rleiéf
Dalším základním produktem výškopisu je stínovaný reliéf, jehož vytvoření je možné v nabídce DEM – Vytvořit stínovaný reliéf (Obr. 53). Po zvolení této možnosti se otevře dialogové okno, kde je možné zvolit stínovací metodu, přičemž stínování svahů dává tmavší výsledky. Dále je možné nastavit směr a úhel nasvícení reliéfu. Další možností k nastavení je zveličení, což by se dalo přirovnat ke kontrastu. Čím vyšší hodnota je zadána, tím výraznější budou rozdíly v reliéfu.
Výška vegetace
V OCADu je také možné klasifikovat vegetaci podle výšky. Pro tuto možnost je však nutné mít k dispozici nejen DMR 4G nebo 5G, ale také DMP 1G, který kromě povrchu obsahuje také objekty na něm. Import DMP je stejný jako import DMR prezentovaný výše. Poté je nutné od sebe odečít DMR a DMP a tím tedy získat výšku vegetace a dalších objektů na zemském povrchu. To je možné v nabídce DEM – Vypočítat DEM rozdíl. Po zvolení možnosti se otevře dialogové okno (viz obrázek), kde jako vrchní DEM zvolíme DMP a jako spodní DEM zvolíme DMR. Po kliknutí na OK zvolíme umístění rozdílu ve formátu ocdDem. Tento DEM je poté nahraný na pozadí programu a je možné z něj tvořit výškopisné produkty.
Pro klasifikaci výšky vegetace zvolíme nabídku DEM – Klasifikovat výšku vegetace. Otevře se dialogové okno (viz obrázek), kde je možné nastavit si vlastní rozsahy jednotlivých výšek a způsob jejich vizualizace. Kromě barevné škály je možné zvolit klasifikaci v odstínech šedi. Toto nastavení je možné uložit a znovu použít v dalších případech.
Vyhodnocení
Po nahrání všech dostupných podkladových dat přichází na řadu vyhodnocení situace. Tento krok je velmi důležitý a je nutné, aby jej dělal člověk, který již má nějaké zkušenosti s mapováním. Díky správnému vyhodnocení co nejvíce informací z podkladových map je možné ušetřit spoustu času a úsilí v terénu, protože odpadají četná měření vzdáleností a úhlů, krokování a podobně. Zpravidla se vyhodnocují jevy, které je možné v terénu dobře identifikovat a upevnit na ně kresbu. Mezi takové prvky patří budovy, jednotlivé stromy, komunikace, vodní plochy a toky, skály a terénní zlomy. Příklad vyhodnocené situace je zobrazen na Obr. 59. Plnými čárami se označují situace, které jsou jisté, a není potřeba je v terénu kontrolovat. Přerušované čáry pak značí situace, které jisté nejsou, ale jsou pravděpodobné. Takové případy je v terénu nutné překontrolovat. Do této etapy se také řadí zpracování laser scanových dat, generování vrstevnic a tvorba ostatních produktů z laser scanu.
Každý mapař má zpravidla své vlastní symboly a způsoby pro vyhodnocení situaci z podkladových dat. Není proto možné zde uvést jednoznačný návod pro vyhodnocení, vždy záleží na individuálních vlastnostech mapaře a jeho způsobu práce.
