Srovnání OB mapy a Základní mapy 1 : 10 000
Již na první pohled se tyto mapy od sebe velmi liší, a to nejen barevným provedením, ale také množstvím detailů, které jsou v mapách zobrazeny. Základní mapa slouží jako univerzální podklad, proto bez rozdílu na důležitost či význam pro jakýkoli obor zobrazuje všechny prvky a jevy, které prošly generalizačním sítem. Na druhou stranu mapa pro orientační běh vzniká pro velmi specifické využití a je také předem dané, které mapované detaily budou do mapy zakresleny. Často se jedná o „drobnosti“, které v základní mapě nejsou, ale z hlediska orientace jsou pro běžce významné. V této kapitolce jsou porovnány nejenom odlišnosti vyjádření jevů a prvků v mapě, ale také detailnost obou map.
Velmi důležitým a podstatným rozdílem je orientace mapy. Základní mapa je orientována na geografický pól, zatímco mapa pro orientační běh je orientována na magnetický sever. Při vytváření každé mapy pro orientační běh je tedy nutné provést magnetickou korekci a podkladové mapy pootočit na magnetický sever.
Terénní tvary
Prvním rozdílem při zobrazování terénních tvarů je barva vrstevnic a dalších značek. Vrstevnice jsou pro orientaci velmi důležité, vykreslují tvar povrchu a zvýrazňují nerovnosti. V základní mapě slouží pouze jako dokreslení terénu a orientace podle nich není tolik důležitá, proto jsou zde zobrazeny světlejší hnědou barvou. Dalším rozdílem v obou klíčích je to, že ISOM má zvláštní skupinu znaků věnovanou pouze skálám a balvanům. Ty při orientaci slouží jako záchytné body, podle kterých se dá určit poloha, a zároveň zobrazují schůdnost terénu. V základní mapě jsou zobrazeny pouze ty nejdůležitější, a to jednotným znakem.
Voda a bažiny
Pro zobrazení vodních ploch používají oba mapové klíče světle modré barvy. V základní mapě jsou více propracované hrázní tvary, vodopády a také vodní toky z hlediska šířky toku. V mapě pro orientační běh jsou více rozpracovány bažiny a jako příklad detailnosti lze uvést znak pro jámu s vodou.
Porost
Vyjádření porostu v mapě pro orientační běh je důležité zejména kvůli průchodnosti a viditelnosti. Ve srovnání se základní mapou jsou zde jiná kritéria k určení porostu. V mapě pro orientační běh je také více druhů povrchů. Les zobrazený v základní mapě má zelenou barvu nezávisle na tom, jak je hustý. V mapě pro orientační běh je ale právě hustota lesa velmi důležitou charakteristikou, a proto se zde lesy rozdělují do více kategorií. Bílá barva pak označuje průběžný les a zelená hustý les, který je ještě dále dělen podle průběžnosti. Žlutá barva, která v základní mapě označuje louky a pastviny, v mapě pro orientační běh značí otevřený prostor, který se dělí na obdělávané a divoké plochy, a ty se dále dělí podle průchodnosti. V mapě pro orientační běh se také značí podrost, který ovlivňuje především rychlost běhu. V obou mapách se znázorňuje osamělý strom. V základní mapě představuje spíše památný strom, zatímco v mapách pro OB znázorňuje strom výrazný, který pro běžce slouží jako významný orientační prvek. V obou mapách se také zobrazuje sad a vinice. V základní mapě je navíc chmelnice. Obě mapy zobrazují ornou či obdělávanou půdu a základní mapa navíc zobrazuje chatové kolonie. Mapa pro OB navíc vyjadřuje hranice porostů, které jsou důležité pro orientaci.
Umělé objekty
Mezi umělé objekty patří komunikace, sídelní a jednotlivé objekty. Komunikace jsou více propracované v základní mapě, a to zejména větší komunikace jako dálnice, či rychlostní silnice. Ty jsou z hlediska orientačního běhu méně významné, jelikož se po nich neběhá. Pro orientační běh jsou mnohem více důležité menší silničky a pěšiny, které jsou v mapovém klíči dobře rozpracované. Obdobně jsou na tom také budovy, které pro orientační běh mají menší význam. Zvláštním případem je osamělý dům, který je pro navigaci velmi podstatný. Důležitý je zejména tvar budov, jejich funkce již méně. V základní mapě jsou propracované také funkce budov, jako například pošta, kostel apod. Naopak v mapě pro OB jsou rozděleny funkce menších objektů, jako je krmelec, mohyla apod. Ty jsou většinou v terénu dobře rozeznatelné a slouží jako orientační bod k určení pozice.
Technické značky
Mezi technické značky patří zejména poledníky a označení zeměpisné, či pravoúhlé sítě. V této kategorii se obě mapy liší v tom, že mapa pro orientační běh neobsahuje zeměpisnou, ani pravoúhlou síť, označuje pouze magnetické poledníky. Ty jsou v ní zobrazeny výrazně, protože se podle nich určuje azimut. Naproti tomu základní mapa obsahuje pravoúhlou i zeměpisnou síť, která je v mapě zobrazena pouze tenkou čarou.
Ostatní jevy a prvky
Jedná se zejména o prvky, které jsou zobrazeny v základní mapě, ale pro orientačního běžce nemají význam, a proto se v mapě pro orientační běh nenacházejí. Jde především o trigonometrické a zahušťovací body, body polohového, výškového a tíhového bodového pole.
Popis
Mapy se liší také ve vyjádření popisu. Zatímco u ZM 10 je v mapovém klíči přesně stanoveno, jak se jednotlivé prvky popisují, v OB mapě jsou popsány pouze kontroly. Nejsou popsány vodní toky, terénní tvary ani obce.
