Příprava mapových podkladů pro mapování pro OB

Identifikované objekty

Pro zhodnocení kvality a použitelnosti daných podkladů je důležité zejména to, jestli podklad poskytuje hustou síť spolehlivých bodů, které jsou polohově i výškově přesné a jsou dobře identifikovatelné v terénu. Pokud podklad vykresluje a klasifikuje i kontury objektů, stává se ještě vhodnějším. Vhodné je také vykreslení přesného vrstevnicového obrazu.

Do výpočtu vstupuje množství identifikovaných objektů, a to s důrazem na důležitost. Nejpodstatnější pro mapování je síť spolehlivých bodů, a proto tyto body dostaly váhu 3. Kontury objektů dostaly váhu 2 a vrstevnicový obraz váhu 1. Množství identifikovaných bodů je uvedeno v tabulce č. 1.

Síť spolehlivých bodů

Sítí spolehlivých bodů se rozumí zejména výrazné objekty, jako jsou samostatné stromy, budovy a další. Tyto objekty musí být viditelné nejen na podkladu, ale především v terénu. Na tyto body se „upevňuje“ celá kresba mapy a platí, že čím více je takových bodů v podkladu, tím přesnější je práce v terénu. Důležitá je nejenom polohová přesnost, ale také výšková přesnost.

Státní mapa odvozená 1 : 5 000 poskytuje přesný polohopis zejména v urbanizovaných oblastech. Její výškopis je převzat ze ZABAGED a jeho přesnost je tedy spíše orientační. Pro práci v rozsáhlých lesích je tento podklad nevhodný, protože zde neposkytuje žádné nebo jen omezené množství spolehlivých bodů, které by byly v terénu identifikovatelné. Naopak při práci v zastavěných oblastech poskytuje velmi přesné informace o poloze objektů, protože polohopis je převzat z přesných katastrálních map.

Základní mapa České republiky 1 : 10 000 má poměrně široké využití. Mapa je nepřesná zejména ve výškopisu v členitých terénech. Poloha bodů v podkladu často vůbec neodpovídá poloze v terénu. Zakreslení budov je také méně přesné než u SMO 5, ale na rozdíl od ní má ZM 10 využití i v zalesněných oblastech, kde poskytuje informace například o významných stromech.

Ortofoto nabízí téměř stoprocentně přesný polohopis, a tím také větší množství spolehlivých bodů, které jsou v terénu snadno identifikovatelné. Problematické je použití ortofota v zalesněném terénu, protože snímkování probíhá v plném vegetačním období a přes hustou vegetaci není vidět povrch. V rozsáhlých lesních porostech pak vznikají obrazy s jednotnou „kudrnatou“ strukturou a nejsou zde žádné záchytné body. Pro práci v otevřeném terénu je tento podklad velmi vhodný a spolehlivý. Dochází však k posunu těžiště bodů v důsledku podstaty snímání obrazu. Tento posun je však dobře viditelný a lze jej odvodit například ze stínu objektu.

Při zpracování dat z laser scanu je možné měřené body rozdělit do 4 kategorií. Pro vyhodnocení spolehlivých bodů jsou důležité kategorie vegetace a budov. Podle vhodně vizualizovaných dat je možné z podkladu získat nejenom přesnou polohu objektu, ale také jeho výšku. Pro laser scan není podstatné, zda mapa vzniká v otevřeném nebo zalesněném terénu, protože laserové paprsky pronikají i vegetací.

Kresba a klasifikace kontur objektů

Při hodnocení kontur objektů jsou podstatné především liniové prvky, hranice porostů a hrany budov. Pokud jsou tyto informace přesné, není nutné v terénu příliš měřit a tím se sníží riziko možné chyby vzniklé měřením. Vyhodnocené kontury také zlepšují orientaci v terénu. Pro kontury je důležitý zejména jejich tvar, průběh a délka.

V SMO 5 jsou tyto kontury dobře zpracovány především pro urbanizované oblasti. Dobře jsou také zpracovány vodní plochy a vodní toky. Problematické jsou opět rozsáhlé zalesněné oblasti, kde tyto kontury zcela chybí, nebo jsou jen málo spolehlivé. Podklad také zobrazuje síť cest a pěšin, ale tato síť není zobrazena kompletně.

ZM 10 nabízí kontury v zalesněných i urbanizovaných oblastech, kde je však jejich přesnost nižší než u SMO 5. Dobře jsou zpracovány vodní toky a vodní plochy. Síť cest a pěšin zobrazuje větší množství cest než SMO 5, ale polohová přesnost je nižší.

Ortofoto nabízí přesné informace o konturách objektů, a to zejména v otevřeném terénu. V rozsáhlých zalesněných oblastech je jejich identifikace složitější. Je však možné vytušit liniové prvky v podobě prořídlé vegetace. Dobře jsou identifikovatelné vodní plochy i větší vodní toky. Stejně jako při identifikaci spolehlivých bodů, i zde dochází k posunu kontur a liniových prvků.

Při vhodném zpracování dat z laser scanu je možné z něj vyčíst také kontury objektů, a to nejenom v otevřeném terénu. Jelikož laser scan prostupuje i vegetací, je možné postihnout lineární objekty také v lese – například drobné strže, potoky, srázy a podobně. Také hrany jsou dobře identifikovatelné. Z laser scanu jsou patrné i vodní plochy. Poloha všech liniových prvků je velmi přesná a spolehlivá.

Vrstevnicový obraz

Pro tvorbu mapy pro OB je důležitá nejenom poloha spolehlivých bodů a kontur objektů, ale také výškový obraz terénu. Terén je na mapách pro OB vyjádřen pomocí vrstevnic, nejčastěji s intervalem 5 m. Pokud podklad poskytuje přesné vrstevnice, není nutné je v terénu upravovat a dochází tak k úspoře času a zpřesnění celé kresby. Na mapách pro OB se často potlačuje skutečná výška na úkor zvýraznění terénních tvarů.

Státní mapa odvozená 1 : 5 000 i základní mapa České republiky 1 : 10 000 mají výškopis převzatý ze ZABAGED. Vrstevnice jsou více generalizované a v členitém terénu odpovídají realitě pouze orientačně. Většinou je nutná oprava průběhu vrstevnic a práce v terénu se tak podstatně ztěžuje./

Velkým nedostatkem ortofota je to, že neobsahuje informace o výškopise. Dají se z něj pouze odhadovat výškové změny, dobře rozeznatelný je například lom. Ale tyto informace jsou pouze orientační a pro přesné výšky je nutná kombinace s jiným podkladem.

Data z laser scanu poskytují velmi přesné výškové informace a je možné z něj generovat vrstevnice s různou ekvidistancí od několika cm po desítky metrů. Vrstevnice dokáží vykreslit i nejmenší výškové změny a svým průběhem dokreslují terén. Nedostatek může být až příliš velká přesnost vrstevnic, kdy zejména v rovinném terénu se snaží vykreslit co nejpřesnější informaci a dochází pak k „nesmyslným“ zákrutám. Tyto nedostatky se dají odstranit zjednodušením průběhu vrstevnice.

Tabulka č. 1:
PodkladBodyKonturyVrstevniceCelkem
SMO 5510540
ZM 1059538
Ortofoto1218072
Laser scan103710114

ČSOS Mapový portál ČSOS IOF Geoportál ČÚZK Magnetická deklinace Meteorologická stanice Brno-Židenice

Ivana Jankovičová, Brno 2015