Příprava mapových podkladů pro mapování pro OB

GPS

Global Positioning System, světový navigační systém, umožňuje určit přesnou polohu v prostoru pomocí družic, které obíhají po známých drahách. Přístroj tuto polohu zobrazí ve zvoleném souřadnicovém systému. Zásadním zlomem ve využívání GPS byl květen 2000, kdy byla odstraněna záměrně vnášená chyba, která do té doby byla odstranitelná pouze pro armádu USA. Tímto se přesnost GPS zvýšila asi desetkrát. Zůstávají však další omezení použití, a to zejména nižší přesnost při použití v zalesněných oblastech, v údolích a městech.

Část měřeného polygonu

Pomocí GPS je možné zjistit nejen polohu, ale také výšku. Její přesnost je však většinou poloviční oproti výškoměru. Naměřená hodnota představuje relativní výšku k určité hladinové ploše, která není totožná s hladinou, která se používá u nás (Balt – po vyrovnání). Jelikož pro mapy OB nemusí vrstevnice odpovídat absolutní výšce, nemusí se tyto hodnoty upravovat.

Zajímavého srovnání dosáhli Martin Tichý a kolektiv, když testovali využití GPS při tvorbě map pro OB. V testu se věnovali nejen podmínkám použití GPS, jeho parametrům a přesnosti, ale také srovnávali časovou náročnost a přesnost měření GPS oproti klasické metodě krokování a měření azimutů.

Měřili část polygonu o celkové délce 3,8 km, kde se nacházelo 12 bodů, které zaměřovali. Další měřené body byly voleny podle potřeb klasického azimutového měření. Část měřeného polygonu vidíme na obrázku č. 10. Celkem pět bodů (zelené kroužky) bylo identifikováno na ortofotu a bylo podle nich vyrovnáno klasické měření. Hnědými křížky jsou označeny body, které byly měřeny pomocí GPS, fialovou barvou pak měření klasickou metodou. Úsek mezi body 5, 6 a 7 a na jih od bodu 10 ukazuje, že v běžných podmínkách dává klasická metoda obdobné výsledky jako GPS. Pokud jsou však podmínky náročnější, jako třeba skalní města, strmé svahy, kde je krokování a viditelnost problematická, dává GPS 27mnohem přesnější výsledky. Maximální odchylka byla do 30 metrů. Klasická metoda je závislá především na délce měřeného polygonu, zkušenostech a pečlivosti mapaře, GPS je závislá pouze na okamžitých lokálních podmínkách.

K zajímavým výsledkům dospěli při srovnání časové náročnosti. Klasické měření polygonu trvalo 3 hodiny 35 minut a vyrovnání polygonu trvalo 45 minut. Celkem tedy 4 hodiny 20 minut. Měření pomocí GPS zabralo asi 2 hodiny. Jedná se tedy o zhruba polovinu času, který byl potřeba pro klasické měření. V tomto ohledu představuje využití GPS úspory času o 50 %.

GPS je moderní technologie, která má své uplatnění v mnoha oblastech. Proto také existuje mnoho druhů těchto zařízení v různé kvalitě. Lze zakoupit levné GPS, které jsou však pro mapování pro OB zcela nepoužitelné, protože polohu určují pouze orientačně. K dostání jsou však i velmi přesné a spolehlivé GPS.

ČSOS Mapový portál ČSOS IOF Geoportál ČÚZK Magnetická deklinace Meteorologická stanice Brno-Židenice

Ivana Jankovičová, Brno 2015